Turnaj Podivín
0. 0. 0000Sestava: Malešák Petr G, Furiš Martin C, Tomeček Vojtěch, Stanislav Vít, Rais Michael, Bergl Tomáš, Homola Martin, Filípek Martin, Bíla Martin, Melichárek Tomáš.Strážnice – Kyjov 7:7
Břeclav – Strážnice 5:3
Strážnice – Podivín 0:9
Hovorany – Strážnice 1:7
Náš největší problém na kterém mají podíl všichni – beci svojí nepřesností rozhodí sami sebe a tak se raději zbaví balonku nahrávkou na křídlo, které okamžitě balon strhne a žene se dopředu (buď za střelou, do rohu, do kličky, na střed nebo jinam) a z této situace se snažíme dostat co nejdříve do gólové situace, jako kdyby každý útok musel skončit gólem. Nedokážeme být trpěliví. Nahrát si několikrát vzadu, poslat pas na útočníka, který udělá dva kroky dopředu a hned vrátí na beka, který se pohne. Pak zas pár přihrávek mezi beky a když se objeví dobrá příležitost, tak nahrávka, střela, teč, gól. Zní to jednoduše a kolikrát skutečně je, jen to chce za prvé trpělivost a za druhé se zbavit návyků, že když mám míč, tak zapíchnu pohled do země, abych náhodou neviděl volné spoluhráče a běžím dopředu a tam něco vymyslím. Pravděpodobně vystřelím do hráče.
Dále-
Uvolňování – nejčastější naší chybou je špatné načasování zahájení uvolnění. Příliš brzo znamená ztrátu smyslu celého uvolnění „do“ hráče, které téměř vždy znamená odebrání míčku.
Zpracování a přihrávka míčku – při zpracování míčku se čepel nepohybuje a míček tak narazí a odskočí od čepele a není kontrolován. Při přihrávce je postavení nohou obráceně a dochází tak ke zpracování a přihrávání „přes nohu“, což je špatný návyk i k nácviku střely.
Uvolňování bez míčku – základní chybou je nedostatečný a neefektivní pohyb hráče bez míčku. Uvolňující hráč stojí daleko od hráče s míčkem, jeho postavení je výhodné například tím, že je blízko k útočné brance, ale vzhledem k přihrávajícímu hráči je postavení neefektivní. Uvolňující hráč se nesnaží postavit tak, aby nebyl zakrytý obráncem, který se snaží stát mezi hráčem s míčkem a hráčem bez míčku.
Obsazování hráče s míčkem – opožděné obsazení hráče s míčkem. Příliš velký odstup (vzdálenost) od hráče s míčkem.
Obsazování hráče bez míčku – obsazuje-li bránící hráč útočníka, který se pohybuje podél mantinelu, pak musí běžet tak, aby měl rameno před ním. Neměl by běžet daleko před ním, protože soupeř může změnit směr na střed hřiště. Rovněž nesmí běžet za ním, aby mu soupeř nepřekřížil cestu směrem do středu.
Stejně důležité je obsazovat útočníka, který přihrál míček.
Obrana prostoru – nesmíme předčasně vyrazit proti protihráči s míčkem. Tím bychom umožnili dalšímu útočníkovi, aby jel volný na branku.
Blokování střel – hráč blokuje střelu tak, že stojí či klečí mimo dráhu míčku na branku. Hráč zaklekávající na náznak střely může být obehrán soupeřem, který ho pohybem s míčkem může obejít.
Přihrávka – nepřesné přihrávky, pasivita nebo malé zrychlení po odehrání míčku, náběh do prostoru obsazeného protihráčem, nepřipravenost zpracovat zpětnou přihrávku/sledování hry – zvednutá hlava, hokejka připravená ke zpracování přihrávky.
Zajišťování – nedostatečné sledování celé herní situace vyplývající ze soustředění se pouze na svého hráče, kterého bráním, nebo pouze na okolní herní situaci a neplnění tak svého obranného úkolu.
Zdvojování – nedostatečné těsné přistoupení hráčů k hráči s míčkem. Přílišné atakování (vrážení) hráče s míčkem nebo atakování florbalkou, po kterém následuje faul.
Osobní bránění – přílišné odstoupení od hráče, které umožní vznik prostoru k dalším kombinacím. Při změně pohybu z běhu vzad do běhu vpřed se bránící hráč otáčí k útočícímu hráči ne čelem, ale zády k hráči, čímž ztrácí na chvíli vizuální kontakt s útočícím hráčem, a takovéto otočení je delší, a tudíž pomalejší.
13
