Zhodnocení přátelský turnaj elévků Dubňany 11. ledna 2015
12. 1. 2015Zhodnocení přátelského turnaje 11. ledna 2015 DubňanyČlánek bych pojmenoval - spíme, spíme a zase spíme. Nebo ještě jinak-po prázdninách musíme vypotit ty sladkosti, cukroví a chlebíčky!
Gratuluji k prvnímu místu, ale občas mi z naší hry vstávaly vlasy hrůzou na hlavě Takovou slabší chvilku jsme si vybrali asi všichni (hráči i gólman, který si šetřil svůj největší výkon na honěnou po odehrání zápasů).
Chápu, že jsme „čagan“ nedrželi skoro tři týdny v ruce, ale abychom po sobě doslova šlapali (nevíme, kde kdo má na hřišti místo), bojíme se a odstupujeme od soupeře a to i u naší brány, kde nám to působí hodně velké problém…..střely a nahrávky soupeře, že kterých dostáváme zbytečné branky!
Nedokážeme hru roztáhnout přes šířku celého hřiště tak, aby soupeř alespoň trošku běhal. Naopak mi skoro neběháme (nenabíháme si na nahrávku a nevracíme se zpátky). Zpomalujeme a hrajeme nedůrazně u mantinelů! Soupeř nám v pohodě sebere míček a valí na naši bránu
První trojce se asi hodně líbilo za soupeřovou bránou….padlo sice pár branek, ale bylo to velmi pomalé. Než jsme se k něčemu rozhoupali, trvalo to věčnost. Myslím si, že při hře za bránou máme na víc než snažit se procpat míček do soupeřovi brány kolem tyčky. Místo střel do míčku „flákáme“ a je nám jedno, kam míček letí. Postrádal jsem trošku rychlosti a takového toho florbalového myšlení. Pěkný florbal se neobejde bez pěkných akcí a takové trošku florbalové drzosti vůči soupeři-nesmíme si hru ulehčovat, že se zbavujeme míčku…nebo jedeme na gólmana a nic nevymyslíme.
Druhá trojka několikrát hrubě chybuje při obsazování hráčů u naší brány-soupeř toho skoro vždy využil. My jen stojíme a díváme se, čímž soupeři hodně ulehčujeme hru před naší bránou. Občas se necháme strhnout a valíme všichni tři až k bráně soupeře. Vrátit se k naší bráně nechce nikdo! Nahráváme si do míst, kde stojí soupeř. Jak krásná by byla nahrávka po mantinelu a hned „z první“ nahrávka na druhou stranu hřiště?
Třetí trojka spíše sbírá na turnajích zkušenosti, ale i přes to na sebe upozornila několika akcemi a povedenou střelbou. Před soupeřem nesmíme ustupovat!!! Dál se občas musíme podívat po sobě, kde stojíme, kam se mám posunout a koho ze soupeřů si obsadit. Nejde jen o to, abych sebral míček a valil na druhou půlku! Chápu, že si všichni chceme dát branku, ale vždy musím nahrát spoluhráči, který je výhodněji postaven před bránou protivníka, nebo má výborné postavení pro střelbu.
Pokud bychom hráli ještě tak dvě hodinky, dostaneme se do našeho pekelného tempa…… Nevím co vymyslet pro to, abychom nezaspali začátky utkání a zároveň začátek celého turnaje Pizzu už se mi slibovat nechce. Určitě nám přišla k duhu účast na tomto turnaji, bohužel jsem nedokázal kluky a holky namotivovat k větší rychlosti, důrazu a nasazení v každém zápase! Výborné bylo to, že se ke konci snažíme více střílet, nahrávat si. Opravdu to chce jen trošku více agresivity (ne faulovat) a drzosti! Rvát se o každý míček!
13
