Sedm statečných-Bučovice
6. 2. 2014Doporučuji se na tento film podívat! Někdo jel na fotbal, jiný byl pryč nebo nemocný.Nakonec pěkné čtvrté místo. Troufám si tvrdit, že pokud bychom měli další hráče, budeme mít klidně i třetí místo!
Ale pěkně po pořádku. V Bučovicích jsme ještě nikdy nebyli. Po cestě se neztratil nikdo jiný, než trenéři v autě (byl to všem známý rychlý šíp bílé barvy). Jednou jsme s Lukášem skončili na parkovišti u Penny marketu, podruhé na parkovišti u hřbitova. Na třetí pokus najdeme tělocvičnu, kde už na nás všichni čekají.
První zápas proti Mikulovu A 2:11
Můj sen (a váš určitě také) je jednou kluky a holky z Mikulova porazit! Na to ale musíme zlepšit nahrávky, střelbu na branku a hlavně nezmatkovat! Dívat se kolem sebe a každý si najít soupeře, kterého budu hlídat. Ne jen běhat mezi nimi! Stačí nám roztáhnout hru přes celé hřiště, dvě nebo tři nahrávky vzadu, nahrávka na předního hráče nebo střela.
Druhý zápas proti týmu Moravan 7:5
Kluci z Moravan se hodně zlepšili, nedokázali jsme jim odskočit o tolik, abychom mohli zvolnit, nehnat se dopředu.
U nás v týmu bylo vidět, že dokážete zpracovat míček, dát kličku a vystřelit, ale nevíte si rady kam naběhnout, jak se pohybovat po hřišti aby z toho nebyl jeden velký chumel! Ještě poznámka - první trojka i druhá trojka se snaží (dobře), ale ta druhá trojka spíše prohrávala v osobních soubojích a první tři kluci pak znova museli navyšovat výsledek. Proč??
Sokol Bučovice-Sokol Strážnice 8:4
Můj cíl bylo tento zápas dohrát a dát alespoň nějakou branku. I když o tom kluci věděli, že na tento zápas nemáme ani síly a ani hráče, snažili se tak moc, že skoro do konce prvního poločasu jsme s Bučovicemi drželi krok. Ve druhé části zápasu jsme se už šetřili na poslední (pro nás chůdnější) zápas. Takže jsme jen bránili tomu, abychom utrpěli větší debakl a občas Bučovice zazlobili a poslali "pozdrav" směrem k jejich bráně.
Poslední zápas Hodonín-Strážnice 6:5
Štěstí se nakonec přiklonilo k celku z Hodonína. Kluci byli už hodně unavení a opět se někteří báli chodit do soubojů. Některým jsem musel připomínat, že pro míček (pokud ho chtějí) si musí doběhnout (dosprintovat), nikdo jim ho zdarma nepřenechá. Vím, že pokud bychom měli více hráčů, tento zápas vyhrejeme!
Co závěrem? Užili jsme si i hodně srandy (Jaký je rozdíl mezi Českým a Japonským florbalovým míčkem)? Hodně povzbuzování a fandění ze strany rodičů! Naprostá paráda!
Také se z naší strany zlepšilo "napadání"-NE FAULOVÁNÍ soupeřů. Florbal a jakýkoliv sport bolí, nikdo vám nic nedá zadarmo (přesvědčil se o tom Kryštof, Luke Helísek a ještě nevím koho všechno z vás trefili).
Musíte být trochu nepříjemní! A hlavně si udělat "pořádek" u naší brány (každý jednoho soupeře)!
Druhá věc, co některé z vás nechává absolutně chladným je běhání nebo sprintování pro míček a také nabíhání si do prostoru bez míčku. Takže na tréninku se připravte na to, že pokud uvidím někoho, kdo se při cvičení šetří nebo při hře neběhá, zapískám a dá si to všechno párkrát sprintem!!!
13
