Mikulov 12. ledna 2014
24. 1. 2014Zhodnocení od Johnyho (Lžičaře):Obecně: Naši elévové ze Strážnice se v neděli 12. ledna zúčastnili turnaje v Mikulově. Když je vidím na tréninku, tak se docela snaží, makají, ale někdy neposlouchají a Vojta je z nich na nervy. Na turnajích se kluci pokaždé snaží a je to na nich vidět. Pokud se budou holky a kluci snažit a nevzdají to, tak se určitě budou pravidelně umísťovat na turnajích na předních příčkách.
Něco ze hry: Pokud se holky a kluci před každým zápasem pořádně rozcvičí a poté si od trenérů vyslechnou pokyny a dodrží je, tak se na ten florbal dobře dívá, ale někdy se stane, že tam všichni vběhnou a na hřišti si dělají co chtějí a pak dostáváme zbytečné branky. Ale na všech je vidět, že se snaží.
Takže, pokud vám můžu kluci a holky poradit, tak neflákejte tréninky, poslouchejte trenéry a nedělejte to, co nepatří na trénink. Prostě se snažte plnit Vojtovy trenérské pokyny, protože Vojta ví, co vám říká a ví, jak vás správně trénovat, aby jste byli co nejlepší. A tak bych Vás chtěl všechny pochválit za to, jak se snažíte a hrajete pro radost ze hry.
Ještě jednou děkuji vám všem (holky a kluci) a také děkuji vašim rodičům za pomoc při cestě do Mikulova, za pomoc při hlídání a skvělé povzbuzování.
Upozorňuji, že trénink v tělocvičně bude i v pátek 31. ledna 2014 od 17:00 do 19:00 hodin!
Na tento turnaj jsem se opravdu těšil. Musím dát za pravdu Johnymu, že se lepšíte ve střelách, nahrávkách...co vám chybí je běh, nebojácnost a občas i to přemýšlení u florbalu!
Trénuji hráče, kteří mají srdíčko pro florbal a kteří florbalem žijí! Jenže co se nestalo? Z hráčů, kteří měli vždy radost ze hry a udělali vždy všechno pro tým se chvílemi stávaly solné sloupy, které čekaly na nevím co a vůbec se nepohly. Největším zklamáním pro mne pak bylo, že většina z vás hledala chyby především u svých spoluhráčů a ne u sebe. Místo, aby jste se snažili bojovat o každý balón a bít se o něj, tak hledáte kolem sebe někoho, kdo by to vyřešil a udělal za vás.
Je třeba si uvědomit, že naše síla byla vždy v kolektivním, kamarádském přístupu, nehledám, co je dobré pro mě, ale je dobré pro mě to, co je dobré pro náš tým. Pokud nebudeme hrát jako jeden muž (holka), tak se budeme trápit s každým soupeřem. Pevně doufám, že chyba byla v mém očekávání anebo jen na vás spadla nějaká "deka." Že to byla chvilková záležitost a opět budete dělat radost nejen trenérovi, rodičům, ale i sobě. Ukažte, co ve vás je!!!!
Co se týče celého turnaje. První zápas (Strážnice-Bučovice 2:8) nebyl z mého pohledu tak hrozný (už jsme skoro nespali), že nám soupeř utekl...to už je věc jiná, kterou probereme na tréninku.
Druhý zápas (Strážnice-Hovorany 5:4) byl pro mne celkem infarktový. Nebýt hlavně Ludvy a Adélky (která do brány soupeře doslova dostrkala ten poslední gól-s týmem Hovoran prohrajeme také. Branař nám šel střídat minutu před koncem a my i když vedeme o dvě branky, pořád útočíme místo nahrávek vklidu někde za naší bránou.
Třetí zápas (Strážnice-Mikulov 1:10) z mého pohledu zápas, při kterém jsem skoro brečel....Mikulov si s námi dělal co chtěl. Po míčku jsme se vrhali všichni, nikdo si nikoho nehlídal. Skoro nikdo neběhal a všichni absolutně bez důrazu. Pokud bychom si sedli na mantinel a nechali hrát jen tým Mikulova, vyšlo by to stejně. Vždyť oni si jen nahráli dopředu nebo dozadu a vystřelili!
Poslední zápas (Strážnice-Hodonín 1:5) odkoučoval Johny. Do závěru prvního poločasu jsem věřil, že buď vyhrajeme nebo prohrajme o jediný gól. Možná jste se snažili dělat to, co vám Honza řekl....hrát trošku tvrději do těla, každý si hlídat svého hráče. Ale od začátku druhého poločasu opět z naší strany nedůraz, chození, špatná střela, zpomalování v soubojích. Myslím si, že jsme tento zápas mohli vyhrát.
Luke Jamný-děkuji za tvůj výkon v bráně! Uváděl jsi v úžas nejenom nás, ale také diváky a ostatní trenéry! Jinak to chce trošku se ve hře uklidnit, lépe zamířit střelu (do brány-ne do brankaře nebo mimo). Nepochopil jsem také tvoje rozehry (nikdy to nebyla nahrávka) od nás z rohu, kdy jsi do míčku skoro pokaždé flákl a bylo ti jedno, kam letí.
Mates-velký bojovník, běháš a snažíš se "urvat" míček za každou cenu. Pokud se neunáhlíš se střelou nebo nahrávkou, skoro vždy to končí ohrozením brány. Doporučuji se odnaučit tvoje "hraní si s míčkem" za soupeřovou bránou. Dál se nebát se opřít do soupeře. Vím, skoro všichni jsou těžší, ale i tak...
Štěpa-pokud máš čas a soupeř tě nechá, dokážeš pěkně vystřelit nebo nahrát. Absolutní bezradnost nastává tehdy, pokud máš vedle sebe soupeře....co teď honem s míčkem? Bojíš se soupeře, zkus mu vždy sebrat míček! A zpátky sprint, sprint a zase sprint!!! Na hřišti máte vždy svoje místo (mysli na trojúhelník).
Luke Bílek-hodně střel se ti povedlo, trošku jsi se i "otrkal", ale pořád se bojíš jít do soubojů s protihráčem, zpomaluješ v rozích u mantinelů a pokud se vracíš od soueřovi branky k naší, zvládáš to jen mírným poklusem (chce to zrychlit)! A přitvrdit. Také je nutné se kolem sebe dívat, kde máš stát a nebát se, že tě někdo trefí!
Luke Helísek-velké zlepšení u střelby, je jen škoda, že nejdeš blíž k bráně soupeře, se střelou spěcháš. Zkus nějakou kičku nebo před soupeřem nahrej a znova si naběhni. Patříš do té skupiny kluků, kteří sice doslova létají, ale skoro vždy jen mimo hřiště, kdy se zrovna nehraje. V samotné hře se trošku šetříš! Doporučuji si z tréninku nedělat srandu, makat, dávat pozor a uvidíš, že to samé pak budeš dělat i na turnaji!
Adélka-velká pochvala. Vím, že to mezi kluky nemáš lehké, ale už jsi se jich přestala bát, což je velké plus. Pokud se dostaneš k míčku, zkoušíš vystřelit nebo nahrát, ale občas si zkus ten míček i sama vybojovat. Góly proti Hovoranům a Hodonínu-super!
Kuba-na tréninky chodíš už několik měsíců. Snažíš se, což je dobře, ale strašně moc se bojíš udělat něco jiného, než chci já nebo Lukáš....Neboj, my také nemáme vždy pravdu! Zkus se více bavit hrou, nepřemýšlej, prostě nahrej, vystřel a běhej (myslím tím sprint k bráně soupeře nebo zpět bránit naši bránu), s běháním (rychlejším) máš také potíže-nechce se ti, bojiš se jít proti míčku a soupeřů, pokud máš jít jeden na jednoho. Vzpomeň si na středeční trénink, kdy jsme soutěžili 1-1, dostal jsi se skoro do finále-proč to nepoužít i v zápase?
Libor-také děláš pokroky, už není každá střela vysoká hůl, umíš vystřelit na bránu a snažíš se sebrat míček soupeři! Nebojíš se bojovat u mantinelu. Zaměř se na toto-pokud jste na hřišti tři, vždy máte každý své místo! Nesmíš běhat po celém hřišti!
Ondra-také se snažíš neudělat chybu a pořád ve hře myslíš na to, co vám říkám.....což je trošku chyba. Ano, máte mít v paměti to, co jsem řekl...ale dál si také můžete dovolit něco navíc (klička, otočka, střela). Nebát se, pokud se vracím k naší bráně, nejlépe je to sprintem, abych pomohl spoluhráčům a brankáři. Nahrávat, nesnažit se vždy zakončit všechno sám! Pokud nahraješ, vždy si můžeš znova naběhnout a dostat přihrávku.
Ludva-Ludvíku, hraješ pěkně, ale občas se ti nechce běhat, odflákneš střelu nebo uděláš (hlavně) u naší brány hloupou chybu. Škoda, snaž se toto napravit. Věřím, že na florbal hlavu máš!
13
